Zříká se běloruská pravoslavná církev samostatnosti?

Hlava Běloruského exarchátu Ruské pravoslavné církve – metropolita Pavel – opustil politiku směřování ke samosprávě exarchátu. Metropolita potřeboval přesně měsíc na to, aby deklaroval a poté ihned popřel vlastní iniciativu. Podle jeho slov nebude otázka samostatnosti běloruského pravoslaví relevantní nejméně dalších 50 let.

Termín „Běloruská pravoslavná církev“ se oficiálně užívá pouze v Bělorusku. Ve skutečnosti se bavíme o Běloruském exarchátu, což je pouze administrativní sjednocení diecézí Moskevského patriarchátu na území Běloruska.

Institut exarchátů byl v rámci moderní ruské pravoslavné církve založen těsně před rozpadem SSSR speciálně pro Ukrajinu a Bělorusko. Nicméně Ukrajinský exarchát nakonec získal statut samosprávné církve. Stejný status získaly také pravoslavné diecéze v Lotyšsku, Estonsku a Moldavsku. Není tedy divu, že se běloruští kněží cítili dotčeni a požadavek na nezávislost běloruské pravoslavné církve se čas od času objevoval například v médiích. Nicméně ještě nikdy tuto otázku nevznášeli – tím spíše veřejně – sami běloruští kněží. Běloruský exarchát, jako nikdo jiný, zůstal věrný Moskevskému patriarchátu.

Právě proto 16.prosince 2014 slova metropolity Pavla doslova otřásla veřejností v zemi. Na setkání s kněžími Minské diecéze oznámil Pavel svůj plán požádat Moskvu o větší nezávislost. Tyto slova se daly čekat od kohokoli, ale ne od Pavla.

Jde totiž o to, že Pavel byl teprve před rokem vyslán z Ruska, aby vedl Běloruský exarchát. Navíc samotný způsob jeho jmenování Moskvou bez souhlasu běloruských biskupů vysvětloval, proč Běloruský exarchát nemá samosprávu.

V případě čerstvě jmenovaného metropolity však nebyla ani vidět ochota respektovat sekulární běloruské zákony. Hlavy náboženských organizací na běloruském území jsou totiž povinny mít běloruské občanství. Předpokládalo se, že Pavel prostě dostane běloruský pas ve zrychleném režimu, aby nevznikl žádný formální rozpor se zákonem. Nicméně metropolita odmítl přijmout potřebný pas a uvedl, že nevidí ve svém ruském občanství problém. Podobným způsobem okomentoval i potřebu učit se bělorusky.  Stručně řečeno, Pavel se do role bojovníka za nezávislost Běloruské pravoslavné církve hodí ze všech nejméně.

Dosud není jasné, co Pavel očekával, když Moskevský patriarchát zatím nijak nereagoval na jeho nový nápad. A už 20. ledna 2015 sám Pavel oznámil, že plán na větší nezávislost byl zveřejněn předčasně a bez přípravy, a proto způsobil víc škody než užitku.

Zároveň metropolita ve všem obvinil nejmenovaného kněze, který údajně jako první formuloval tento nápad, ale nebyl schopen jej pořádně zdůvodnit. Vše ale napovídá tomu, že metropolita Pavel měl na mysli sám sebe, protože ve všech médiích byly publikovány pouze jeho slova a výzva k běloruským kněžím, aby jeho ideu podpořili.