AktuálněPolitika 01.06.2016

Bělorusko 30 let po Černobylu: staré problémy, nové výzvy

Bělorusko 30 let po Černobylu: staré problémy, nové výzvy

Hned několik článků vydaných v Bělorusku k 30. výročí havárie Černobylské jaderné elektrárny připomnělo, nakolik nestabilní zůstává situace v oblasti jaderné bezpečnosti nejen v Bělorusku, ale v celé východní Evropě.

Radioaktivní izotop v mléce

V první řadě se jedná o skandální článek, který publikovala Associated Press, a který se týkal známek radioaktivity v některých produktech. Novináři této agentury, Juras Karmanov a Sergej Gryc, navštívili jedno z zemědělských družstev v Gomelské oblasti, které se nachází v bezprostřední blízkosti zamořené a vylidněné oblasti, aby zjistili, zdali mléko, které družstvo produkuje, není nebezpečné.

Výsledky analýzy ve státním Centru hygieny a epidemiologie v Minsku ukázaly, že množství Stroncia 90 obsaženého v mléce, převyšovalo normu až desetkrát. Poté co výsledky vyvolaly velký mezinárodní ohlas, ti samí státní experti, kteří původní analýzu provedli, najednou začali popírat, že by k nějakému testování vůbec došlo a běloruské úřady obvinily oba novináře ze lži. Zajímavé je, že obvykle takováto obvinění doženou pronásledované novináře až před soud, ale v tomto případě k tomu nedošlo. 

460x

V samotném Bělorusku však zpráva nevyvolala žádné překvapení. Lukašenko dlouhodobě usiluje o navrácení zamořených oblastí zemědělským družstvům a již nějakou dobu probíhají rozhovory o změnách ve standardech zamořených území. Některé produkty obsahující radionuklidy, které byly detekovány v Bělorusku, byly vyváženy k prodeji do Ruska.

Havárie při konstrukci jaderné elektrárny

Rozhodně větší ohlas pak vyvolala zpráva nezávislých novinářů o havárii, ke které došlo v průběhu výstavby běloruské jaderné elektrárny, konkrétně se jednalo o zhroucení jedné z konstrukcí, ve kterých by měly být umístěny jaderné komponenty. Informace se sice dostala na veřejnost až v květnu, ale i tak dokázala vyvolat velký ohlas. Obvykle se běloruské státní struktury ani neobtěžují komentovat podobné zprávy s tím, že se vždy jedná jen o destruktivní práci opozice. Nicméně poté, co Litva, jejíž hlavní město, Vilnius, leží jen 50 km od budované jaderné elektrárny, poslala do Minsku oficiální protest, běloruské ministerstvo energetiky se setkalo s litevským velvyslancem a nakonec vydalo oficiální prohlášení. Podle tohoto prohlášení k incidentu skutečně došlo, ale jen na hospodářské budově a vše bylo samozřejmě neprodleně opraveno.

Tato zpráva však měla ještě další efekt – znovu obrátila pozornost veřejnosti k projektu výstavby jaderné elektrárny a posílila pozici oponentů její výstavby. Dva hlavní oponenti výstavby této elektrárny jsou a) představitelé běloruské občanské společnosti sdružení okolo ekologických organizací a za b) Litva.

Ekologické organizace

Ekologické organizace stojí v čele protijaderné kampaně již od roku 2008. Společně pak obviňují běloruské státní struktury z porušování mezinárodních jaderných, ale také ekologických dohod, a tím i porušování běloruských zákonů. I díky ekologickým organizacím se Bělorusové dozvěděli o tom, že stavba elektrárny začala ještě před tím, než došlo k potvrzení hlavního plánu výstavby.

Litevská otázka

Tajemství komunikace s litevskou stranou se již také naplno provalilo. Prakticky všechna dvoustranná jednání se vedou prostřednictvím IAEA (Mezinárodní agentura pro atomovou energii). Litva důsledně odmítá souhlasit s výstavbou elektrárny u svých hranic. Nejde však jen o otázku ekologie. Mnozí litevští politici ještě nedávno volali po výstavbě vlastní jaderné elektrárny na místo již uzavřené Ignalinské jaderné elektrárny na severo-východě Litvy.

Černobyl

Problém je také v tom, že Litva plánovala do konce roku 2016 ukončit vynucenou energetickou závislost na Rusku a Bělorusku a plně se přeorientovat na Evropskou Unii. Nyní to však vypadá, že Litva zůstane v energetickém systému BRELL (Bělorusko, Rusko, Estonsko, Litva a Lotyšsko). Příliv levné energie z nové běloruské jaderné elektrárny by tak mohl zpochybnit litevskou snahu distancovat se od BRELL. I proto prezidentka Litvy nyní hledá možnosti jak zablokovat příliv energie z této jaderné elektrárny.

Skrytý vliv Ruska

Projekt výstavby jaderné elektrárny v Bělorusku však nakonec může být jen skrytou snahou Ruska udržet si svůj vliv na energetiku v regionu. Posuďte sami. Elektrárnu staví ruský dodavatel na základě ruských konstrukčních plánů, přičemž na její stavbu Bělorusko získalo od Ruska úvěr 10 mld. USD. Navíc, ruská strana v poslední roce pracovala dokonce se ztrátou, když, v souladu se smlouvou, byly výplaty vypláceny v ruských rublech, jejichž hodnota se výrazně propadla.

Jeden z představitelů ROSATOMu, Aleksandr Lokšin, již prohlásil, že díky tomu, že se upustilo od rozpočtu v amerických dolarech, se tato jaderná elektrárna stane nejdražší elektrárnou, na které kdy ROSATOM pracoval.

Není tedy divu, že se litevská strana snaží co nejvíce zkomplikovat mezinárodní uznání projektu. A právě i na základě tvrdého tlaku Litevců nyní běloruská strana musí neustále zvát kontrolory z Mezinárodní agentury pro atomovou energii, přičemž zároveň souhlasila s provedením bezpečnostních zátěžových testů, které proběhnou v souladu s novými standardy platnými v Evropě a to ještě do konce roku 2016.

Ruští konstruktéři se pak snaží všechny strany uklidňovat s tím, že se jedná o reaktor, který bude odpovídat všem posledním standardům a při jeho konstrukci byly zohledněny zkušenosti i z havárie v japonské Fukušimě. Odpůrci této jaderné elektrárny však namítají, že tento jaderný reaktor ještě nebyl nikde vyzkoušen a bělorusko-litevské pohraničí se tak stane jakousi pokusnou laboratoří.