AktuálněZprávy z Běloruska 06.04.2017

Co čeká televizní kanál Belsat?

Dlouhověkost běloruského autoritářského režimu vedla k tomu, že občanská společnost začala postupně rozvíjet svoji vlastní mini-infrastrukturu za hranicemi Běloruska, ale přitom zaměřenou na jeho občany.

Například ve Vilniusu obnovila svoji činnost Evropská humanitní univerzita, kterou dříve běloruské státní struktury zlikvidovaly. Podobným projektem se již dříve stal satelitní televizní kanál Belsat, který pomohla vytvořit polská vláda v roce 2007 za účelem podpory a šíření demokracie.

Projekt měl ambici stát se seriózní konkurencí pro oficiální státní kanály, a i proto se okamžitě stal terčem běloruských státních orgánů. Polská vláda, jmenovitě polské ministerstvo zahraničních věcí, však svůj projekt vždy velmi silně bránilo a nikdy nepřistoupilo na jakékoliv ústupky.

Poté, co se v roce 2015 dostala k moci polská strana Právo a Spravedlnost (PiS), se polská politika směrem k Bělorusku začala významně měnit. A paralelně s tím, jak se v průběhu roku 2016 soustavně zlepšovaly vzájemné vztahy mezi Varšavou a Minskem, rostly i obavy o osud Belsatu. Již na podzim loňského roku, znepokojeny nezvykle pozitivními zmínkami na adresu prezidenta Lukašenka, se běloruské organizace ptaly polské vlády, dojde-li k omezení polské podpory občanské společnosti. Polská vláda však opakovaně ujišťovala, že takovéto obavy jsou nepodložené. Například poslanec vládnoucí PiS, Michal Dvorczyk, osobně přislíbil podporu takovým projektům jako je Belsat či Rádio Racyja. Nicméně už v té době se objevily problémy u jednoho z projektů („program Kalinovskovo“), který za 10 let své existence umožňoval studentům, jež se v Bělorusku stali obětmi represí, dokončit studium na polských univerzitách.

Stahují se mračna

Již v prosinci 2016, polská média přinesla zprávy o možných reformách Belsatu. První varianta se týkala zejména škrtů v rozpočtu přibližně o třetinu, přechod na vysílání v ruštině a tím posílení boje s ruskou propagandou. Druhá varianta znamenala de facto likvidaci Belsatu jako samostatného kanálu a začlenění jeho redakce do televizního kanálu Polonia, který by, podle plánu polského ministra Waszczykowského, vysílal v polštině a pro běloruské Poláky. Zásadním rozdílem by byl, kromě jazyka, zejména rozdílný přístup k běloruské kabelové síti. Podle ministrových slov, by již samotný fakt, že by Bělorusové mohli v televizi na vlastní oči pozorovat každodenní život Poláků, byl velmi užitečný doplněk opoziční rétorice Belsatu. Na argumenty, že Bělorusové ale nerozumí polsky, ministr odpověděl: „Neumí? Tak se naučí.“

Redakce Belsatu výše zmíněné plány jednoznačně odmítla a na přelomu prosince 2016 a ledna 2017 zahájila kampaň za zachování Belsatu (v Bělorusku běžela na sociálních sítích pod hashtagem #Белсатживи), přičemž důraz byl kladen zejména na následující:

Zaprvé, ano, Belsat nemůže v ratingovém hodnocení dostihnout jiné televizní kanály. Ale každá jeho reportáž, která se týkala palčivých sociálních nebo politických témat, vždy vyvolala v Bělorusku silnou reakci. Mezi pozorné diváky patří i běloruské struktury, které tak jsou často nuceny reagovat na nastolená témata. Podobný styl práce pak kanálu umožnil, aby se stal opravdovým hlasem obyčejných Bělorusů z regionů.

Zadruhé, redakce Belsatu byla velmi úspěšná v boji s ruskou propagandou. Počínaje informováním o událostech na Majdanu, přes válku v Donbasu až po vnitropolitické události v Bělorusku. Za to vše byl Belsat pravidelně kritizován a obviňován z cílené antiruské propagandy.

Kampaň byla zpočátku úspěšná, když Agnieszka Romaszewska, ředitelka Belsatu, oznámila, že polská premiérka, Beata Szydlo, slíbila zachovat Belsat: „Paní premiérka mne ubezpečila, že Belsatu nic nehrozí. V průběhu příštího měsíce budeme společně s Ministerstvem zahraničních věcí plánovat principy další spolupráce.“

Radost z vítězství však neměla dlouhého trvání. Na konci ledna státní podsekretář polského Ministerstva zahraničních věcí, Marek Ziólkowski, oznámil plány zahraniční politiky v oblasti východní Evropy. Přístup ke vztahům s Běloruskem a tamním režimem pak byl označen slovem „pragmatický.“ A i proto se polská vláda rozhodla nebýt nadále jedním ze spoluzakladatelů Belsatu.

Co tedy čeká Belsat do budoucna?

Podle slov Agnieszky Romaszewské, minimálně půl roku, ale možná až do konce roku 2017 bude, podle platných smluv, Belsat finančně podporován i z prostředků polské vlády. Otázky dalšího financování však zůstávají otevřené. Právně bude Belsat i nadále fungovat v rámci státního polského kanálu TVP. Ale hlavním finančním donorem bylo až dosud polské Ministerstvo zahraničních věcí. A pro TVP, jako druhého z hlavních spoluzakladatelů, byl Belsat vždy spíše nechtěným dítětem. I podle slov Romaszewské, byly vztahy mezi Belsatem a TVP vždy problematické a zdaleka ne všichni ředitelé TVP byli nakloněni tomu, co Belsat dělá. Nicméně i kdyby TVP nakonec chtělo podpořit Belsat, po reformách, které PiS v minulých měsících v TVP provedla, se o něm již těžko dá hovořit jako o nezávislém veřejnoprávním kanálu.

Ředitelka Belsatu, Romaszewská, i nadále doufá, že se jí podaří najít prostředky rovněž na rok 2018 a zachovat tak status satelitního kanálu. Ale prozatím není moc důvodů k optimismu.