AktuálněPolitika 26.04.2015

Koho voličům nabízí běloruská opozice?

volby_obrNa začátku volební sezóny 2015 je běloruská opozice rozdělena do několika skupin a potýká se s mnoha zásadními otázkami, na které je nutno najít odpovědi, abychom mohli mluvit alespoň o podmínečné jednotě.

První otázka – Jestli je morální účastnit se voleb, když jsou zároveň za mřížemi političtí vězni. – zní už tradičně. Za mřížemi dosud zůstává bývalý kandidát ve volbách roku 2010 Mikola Statkevič. Jednou z variant řešení tohoto dilematu byl návrh, aby se kandidátem stal sám Statkevič. Tento nápad byl každopádně ihned označen za populistický a nemá šanci na realizaci.

Druhá otázka se týká nominace jednoho společného kandidáta.

Více než rok a půl se opoziční struktury dohadovaly pouze o formátu jeho jmenování. Má proběhnout kongres opozice? A pokud ano, kdo se ho bude účastnit? Situaci navíc komplikoval fakt, že opozice je rozdělena na vnitřní uskupení, mezi nimiž jsou dvě centra – „Lidové referendum“ a Sjednocená občanská strana.

Nejnadějněji dosud působila koalice „Lidové referendum“ (Strana BNF – Běloruská lidová fronta, Běloruská sociálně-demokratická strana Hramada, Hnutí „Za svobodu“, občanská kampaň „Mluv pravdu“).  Uskupení mělo ve svých řadách rovnou dva bývalé kandidáty na prezidenta (Aleksandr Milinkevič – 2006, Vladimír Nekljajev – 2010). Popularita Milinkeviče dosahovala letos v březnu pouze 1,6 %, zato Vladimír Nekljajev je i přes svou předchozí porážku zatím nejpopulárnějším vůdcem běloruské opozice. Podle údajů posledního průzkumu veřejného mínění, který provádí Nezávislý institut sociálně-ekonomických a politických studií, by pro Nekljajeva hlasovalo 7,6 ž až 9,4 % voličů.

Nicméně Aleksandr Milinkevič se v posledních měsících zcela zaměřil na jiné volby – volby rektora Evropské humanitní univerzity ve Vilniusu. A přestože nezvítězil, už v dubnu 2015 oznámil, že se odmítá účastnit voleb na prezidenta země. Jím vedené „Hnutí za svobodu“ odmítlo nejen možnost nominovat dalšího svého kandidáta, ale také podpořit kohokoli jiného, včetně osob navržených partnery z koalice „Lidové referendum“.

„Lidovému referendu“ nezbylo nic jiného, než vybrat mezi zmíněným Vladimírem Nekjajevem a Taťánou Korotkevič (oba zastupují občanskou kampaň „Mluv pravdu“). Diskuze o možném jmenování Korotkevič začaly ještě na konci března a 3. dubna její jmenování podpořila strana BNF.

Očekávalo se, že Nekljajev, který je přímým nadřízeným Taťány Korotkevič, její kandidaturu podpoří. On však 8. dubna přišel s nečekaným oznámením o svém vystoupení z řad hnutí „Mluv pravdu“ a obecně ze všech existujících opozičních struktur (zároveň však zůstane v opozici k Lukašenkovi). Jen o den dřív se republiková rada „Mluv pravdu“ rozhodla, že organizace nominuje právě Korotkevič a ne Nekljajeva. Poslední subjekt koalice, Běloruská sociálně-demokratická strana Hramada, podpořila nominaci Korotkevič 19. dubna.

To tedy znamená, že největší opoziční koalice přišla k volbám zcela přeformovaná a bez Nekljajeva s Milinkevičem.
Voliči 37letou Korotkevič znají jen málo, nicméně nazývat ji nováčkem v politice by byla chyba. Už od studentských let byla aktivistkou mládežnické organizace sociálně-demokratické strany, v roce 2010 se stala členkou předvolebního štábu Vladimíra Nekljajeva a v roce 2012 se účastnila parlamentních voleb. Než vstoupila do politiky, vyučovala Korotkevič psychologii na univerzitě a pracovala ve službách sociální péče.

A co se týče Nekljajeva, tak politik nevylučuje, že se voleb zúčastní samostatně.

Oba, Nekljajev i Milinkevič, své kroky vysvětlují nejednotou v opozici. V prvé řadě se prý problémem stala absence dohody mezi „Lidovým referendem“ a Sjednocenou občanskou stranou (OGP) o tom, podle kterého formátu bude nominován jejich společný kandidát. OGP už totiž dávno oznámila, že na kandidáta jmenuje svého předsedu Anatolie Lebeďka.

Další dva subjekty běloruské opozice – strana „Spravedlivý svět“ (bývalí komunisté) a Běloruská křesťanská demokracie – se také celého volebního procesu vůbec neúčastní.

Paralelně s Aleksandrem Milinkeviček o svém odmítnutí účasti ve volbách letos informovala také Olga Karač – lídr občanské kampaně „Náš dům“. Karač oznámila, že ve stávající situaci, kdy je Bělorusko pod totálním vlivem Ruska, může zvítězit pouze kandidát podpořený Moskvou. Pro Karač je však podobné vítězství nepřijatelné: „Nyní situace vypadá tak, že v Bělorusku může zvítězit pouze jeden kandidát, a není to Aleksandr Lukašenko. Jde o kandidáta, kterého podpoří Vladimír Putin… My máme morální hodnoty, které jsou v rozporu se zájmy Ruska. Proto podle mne není logické, aby nás Rusko podporovalo.“

Další žena – Alena Anisim – oznámila, že její plány kandidovat ve volbách se nemění.

Zatím je však ještě brzo vyvozovat, který z výše uvedených kandidátů projde sítem registrace a dostane se až k voliči jako registrovaný kandidát.