Aktuálně 05.05.2015

Lukašenko odmítá propustit politické vězně

politvezni_OBRTradiční předvolební propouštění politických vězňů v Bělorusku se tentokráte pravděpodobně konat nebude. Nejméně tři osoby zůstanou za mřížemi do konce svého trestu, nebo jejich doba ve vězení může být ještě navýšena. Jde o Mikolu Statkeviče (bývalý kandidát na prezidenta ve volbách roku 2010), občanského aktivistu Jurije Rubcova a představitele anarchistického hnutí Artema Prokopenka.

Mikola Statkevič sedí za mřížemi už od 19. prosince 2010 – byl odsouzen k šesti letům v kolonii se zpřísněným režimem. Politik byl za tu dobu už mnohokrát sankcionován za porušení režimu tábora a nejednou byl přemístěn do vnitřních vězeňských izolátorů pro provinilce (podmínky v těchto samotkách jsou považovány za ty nejobtížnější pro fyzické i psychické zdraví). Alexandr Lukašenko již několikrát oznámil, že by Statkeviče propustil, pokud by vězeň požádal o milost.

Paradoxně 9. dubna se ale konalo zasedání zvláštní komise, která se zabývá otázkami zpřísnění režimu v rámci Statkevičova výkonu trestu. Brzy proběhne soud, kde se bude rozhodovat o tom, jestli politický vězeň bude převeden z kolonie do vězení až do konce výkonu trestu.

Další politický vězeň, Artem Prokopenko (obviněný v útoku na budovu KGB a odsouzený k 7 letům vězení v roce 2011) napsal po četných prosbách svých rodičů Lukašenkovi žádost o omilostnění. Jeho žádost ale byla zamítnuta 17. dubna 2015 po několika měsících přezkoumávání.

Jurij Rubcov, který se proslavil zejména svým protestem skrze oblečení (tričko s nápisem “Lukašenko, odejdi”), byl odsouzen loni na podzim k roku a půl odnětí svobody. Podle podmínek této formy výkonu trestu jsou odsouzení povinni zapojit se do určených veřejných prací. Rubcov však požádal o odměnu za svou práci, která by odpovídala Lukašenkovým prohlášením o průměrné mzdě v zemi (více než 500 dolarů). Aktivista si navíc udělal tetování požadující rezignaci Lukašenko (veškeré jeho oblečení se stejnou výzvou obvykle ničí policie). Rubcov je od 6. dubna v detenčním centru a čeká na soud na základě obvinění o vyhýbání se trestu.

Odsouzení a osvobození politických vězňů v Bělorusku velmi často koresponduje s obdobím voleb. Například před parlamentními volbami v roce 2008 byl ve zrychleném režimu – pouze na základě prezidentské milosti – osvobozen bývalý kandidát na prezidenta Alexandr Kozulin, mladý aktivista Andrej Kim, představitel hnutí podnikatelů Sergej Parsjkevič a další.

A naopak. Po volbách se velmi často ti dříve propuštění znovu vracejí do vězení (jako například Pavel Severinec, Zmicer Daškevič, Mikola Autochovič). Podle ochránců práv tyto procesy nejvýstižněji charakterizuje definice „obchodování s politickými vězni“. Propouštění oponentů se zpravidla shodovalo s obdobím, kdy bylo možné získat nové půjčky v zahraničí nebo zmírnit tlak mezinárodních sankcí.

Nedávné události nicméně neodpovídají obvyklému schématu vztahů „Lukašenko – EU“. Naopak, i přes nový tlak na politické vězně jsou v Minsku každý týden přijímáni další evropští představitelé. Jen během posledních dnů Minsk navštívil eurokomisař Johanes Hahn či vysocí představitelé ministerstev zahraničí Německa, Franci a zemí Visegrádské čtyřky. A zvláštní zpravodaj Parlamentního shromáždění Rady Evropy, Andrea Rigoni, 21. dubna oznámil, že existuje možnost obnovit dialog s Běloruskem.