AktuálněSpolečnost 03.07.2017

Na jaké úrovni je občanská společnost v Bělorusku?

  

 Centrum evropské transformace (CET) zveřejnilo analýzu týkající se občanské společnosti v Bělorusku. Analýza vychází z několika sociologických studií z let 2014-2017, zároveň bere v úvahu oficiální statistické údaje. Při tvorbě analýzy se autoři setkávali nejen s metodologickými problémy v oficiálních statistických údajích, ale například i nedostatečným počtem výzkumů a také omezením  svobody asociací v Bělorusku, když některé činnosti nejsou z různých důvodů populární.

Podle oficiálních údajů bylo k 1. lednu 2017 v Bělorusku zaregistrováno 2 731 občanských/nestátních neziskových organizací, 36 spolků a 31 odborových organizací. Vedle toho nicméně  existuje velký počet organizací, které v zemi působí, ale jsou zaregistrované většinou v sousedních zemích či nejsou registrované vůbec. Například v Litvě a v Polsku je podle některých údajů registrováno okolo 200 běloruských organizací.[1] Je tedy možné, že počet všech běloruských neziskových organizací, ať zaregistrovaných v Bělorusku nebo v zahraničí či neregistrovaných je přibližně 3000. Toto číslo je velmi nízké pro zemi s přibližně 10 mil. obyvatel. Pro srovnání, v Gruzii působí přes 20 000 organizací na 4,477 mil. obyvatelstva, v Arménii 4000 organizací na 2,977 mil. obyvatelstva.[2] Počet neziskových organizací v zemi odráží situaci v oblasti základních práv a svobod v zemi.

Podle oficiálních údajů bylo k lednu 2017 zaregistrováno nejvíce sportovních organizací (745), dále dobročinných organizací (389), mládežnických (320), vzdělávacích a kulturních (232), organizací zaměřených na menšiny (113),  na invalidy a válečné veterány (93), vědecko-technické organizace (85), organizace zaměřené na ochranu přírody, historické a kulturní památky (80), umělecké (53) a zaměřené na ženy (32).[3]

Dle výsledků analýzy CET nejaktivnějšími organizacemi jsou ty, které se věnují kulturním a sociálním otázkám (17,8% a 17,1%), o trochu méně aktivními jsou organizace věnující se lidským právům (16,4%). Okolo 9,1% jsou aktivní organizace zaměřené na podporu a rozvoj občanské společnosti.[4]

Není překvapením, že nejvíce neziskových organizací má své sídlo v Minsku a v oblastních městech, naopak velmi málo z nich sídlí v ostatních městech či vesnicích.

V zemích, jako je například Kanada či evropské severské státy, je do neziskového sektoru zapojeno  8 – 19% obyvatelstva. V Bělorusku se jedná pouze o 1% občanů a pouze 6% Bělorusů alespoň jednou v životě pracovalo v neziskové organizaci.[5] Z tohoto údaje také vyplývá, že neziskový sektor v Bělorusku se potýká s nízkou dynamikou obměny pracovníků. 44,1% pracovníků aktivních neziskových organizací pracuje v této oblasti více jak 10 let a jen okolo 20% dotázaných pracuje v tomto sektoru méně jak tři roky. Přibližně třetina aktivních neziskových organizací nezaměstnalo v posledních třech letech nového zaměstnance.

Zároveň je zajímavé či zarážející, že více jak čtvrtina občanů Běloruska (27%) neměla žádnou zkušenost s účastí v jakékoliv občanské aktivitě. Tazatelům byly nabídnuty možnosti: pracovní soboty organizované státem, akce na pomoc potřebným a humanitární pomoc, podpis petice/výzvy, kulturní, ekologické či jiné akce, veřejná vystoupení na podporu něčeho/někoho; účast na demonstracích/ protestních akcích. Nejvíce rozšířenou pomocí byla dobročinnost (akce na pomoc potřebným či humanitární pomoci). Okolo 40% Bělorusů mělo v době dotazování (2015) zkušenost s nějakou z výše zmíněných aktivit. 15% Bělorusů se zúčastnilo kulturní, ekologické či jiné občanské akce nebo iniciativy, a také podepsalo petici nebo výzvu.

Nízký počet lidí zapojujících se do činnosti občanských organizací pramení jednak z hrozby represí ze strany státu a jednak z obecné krize důvěry k institucím, ať státním či nestátním. Bělorusové se při řešení jakýchkoliv problémů mnohem více spoléhají na osobní vztahy a okruh svých blízkých.[6] Míra důvěry v občanské organizace dosahovala před několika lety 37,7%, což není vysoký ukazatel. [7] Jen 25,5% občanů v případě porušení svých občanských a politických práv bylo připraveno obrátit se o pomoc na občanskou organizaci.[8]

Bělorusové mají většinou nejasné představy o občanské společnosti a jejím smyslu, ale i o konkrétních aktérech a organizacích. V roce 2016 byl proveden průzkum, v němž se hlavní pozornost věnovala znalosti konkrétních občanských organizací a iniciativ. Seznam obsahoval jedny z největších neziskových organizací (Běloruský helsinský výbor, Běloruská asociace novinářů, Centrum hájící lidská práva „Vjasna“, sdružení „Zelená síť“, Mezinárodní konsorcium „EvroBelarus“), intelektuální iniciativy a iniciativy působící v oblasti vzdělávání (Letučij universitět, Běloruské kolegium) a několik „mladých“, nicméně velmi organizací (Veřejný Boloňský výbor, Kancelář hájící práva invalidů, Mova Nanova, Budzma Belarusami!, Talaka.by). Jen jedna třetina dotázaných zná podle názvu Běloruskou asociaci novinářů, ale čemu se tato organizace věnuje, ví pouze 5,7% z nich. Znalost organizací hájící lidská práva, ekologických či intelektuálních iniciativ je velmi nízká, 10-15% lidí o organizacích slyšeli, ale jakými aktivitami se zabývají, ví nanejvýš  5% Bělorusů. Například o  činnosti Vjasny má povědomí pouze 2,8% dotázaných, Letučij universitět je na tom o trochu hůře, jeho činnost zná 1,4% Bělorusů.

Závěrem lze konstatovat, že většina Bělorusů neví o činnostech občanských organizací a iniciativ, bez ohledu na to, v jaké oblasti organizace působí a jaké formě činnosti se věnují. Toto zjištění není příliš překvapivé vzhledem k tomu, že od roku 2006 musí být všechny nestátní neziskové organizace registrované, a získat registraci není jednoduché. V tomto roce získalo překvapivě registraci občanské hnutí „Havary pravdu“, které o ni žádalo na Ministerstvu spravedlnosti sedm let. V případě, že organizace v zemi působí bez registrace, hrozí odsouzení až na dva roky vězení. Také finanční zdroje ze zahraničí podléhají registraci a ne všechny zaregistrované organizace ji mohou získat. Výběr podléhá zlovůli státu. Organizace a jejich členové podléhají represím, od neustálého sledování členů, po různé pokuty až úplnou likvidaci. 



[1] Freedom in the World 2015: Armenia, Freedom House: https://freedomhouse.org/report/freedom-world/2015/armenia; Freedom in the World 2015: Moldova, Freedom House: https://freedomhouse.org/report/nations-

[2] V roce 1990 působilo v České republice 3 879 nestátních neziskových organizací, v roce 2016 to již bylo 28 000. Neziskovky.cz: http://www.neziskovky.cz/clanky/511_695/fakta_statistika-postu-nno/

[3] О результатах работы органов юстиции по государственной регистрации общественных объединений, фондов и других некоммерческих организаций в 2016 году // Министерство юстиции Республики Беларусь. — 10.02.2017: http://minjust.gov.by/ru/news/909/.  

[4] Гражданское общество Беларуси: актуальное состояние и условия развития https://cet.eurobelarus.info/files/userfiles/5/CET/2017_Civil-Society-Belarus-RU.pdf

[5] Социальная база программ трансформаций в Беларуси. Отчет по результатам исследования (2016) // Центр европейской трансформации. — 13.03.2017: https://cet.eurobelarus.info/files/userfiles/5/CET/2017_Innovation-Belarus-RU.pdf.  

[6] Потенциал солидарности в беларусском обществе. Отчет по результатам исследования (2015) // Центр европейской трансформации. — 18.12.2015: http://cet.eurobelarus.info/files/userfiles/5/CET/2015_Solidarity-National-Belarus-RU.pdf. 

[7] Анализ общественного мнения: Осведомленность белорусов о деятельности общественных организаций выросла с 30% до 52% // ОДБ Беларусь. — 06.11.2014: http://by.odb-office.eu/analityka/analiz-obshchestvennogo-mneniya-osvedomlennost-belorusov-o-deyatelnosti-obshchestvennyh-organizaciy. 

[8] Потенциал солидарности в беларусском обществе. Отчет по результатам исследования (2015) // Центр европейской трансформации. — 18.12.2015: http://cet.eurobelarus.info/files/userfiles/5/CET/2015_Solidarity-National-Belarus-RU.pdf.