AktuálněSpolečnost 29.05.2017

Obránci lidských práv v ohrožení nejen v Bělorusku

Organizace Amnesty International (AI) odstartovala novou celosvětovou kampaň „BRAVE“, která má vést k zastavení útoků na obránce lidských práv.

Studenti, komunitní lídři, novináři, právníci, ekologičtí aktivisté aj., ti všichni se setkávají s fyzickými útoky na vlastní osobu, zastrašováním, pomlouvačnými kampaněmi, vězením. Bývají i zabíjeni jen proto, že hájí lidská práva. V roce 2016  bylo zabito 281 obránců lidských práv, oproti 156 v roce 2015. Situace se zhoršuje a lidé z celého světa, kteří bojují za naše práva, se vystavují obrovskému riziku. 

 

Ve výzkumné zprávě nazvané „Ohrožení obránci lidských práv – zmenšující se prostor občanské společnosti“, která doprovází novou kampaň, AI detailně popisuje nebývalá nebezpečí, kterým čelí ti, kteří hájí lidská práva. 

 

Bělorusko je do této zprávy také začleněno. V zemi jsou využívány především pomlouvačné kampaně, které mají diskreditovat a stigmatizovat obránce lidských práv, cílené sledování a restriktivní opatření v zahraniční  finanční podpoře. 

Pomlouvačná kampaň

K pomlouvačné kampani je ve zprávě uveden příklad Leanida Sudalenky z Homelu, který byl obviněn z šíření pornografie poté, co byl jeho počítač napaden hackerem. Hrozilo mu odnětí svobody na dva až čtyři roky.

V dubnu 2015, v době jeho účasti na mezinárodní konferenci o lidských právech konané ve Švédsku, policie vtrhla do jeho kanceláře i bytu, a zabavila osm počítačů kvůli podezření z šíření pornografie. Podle vyšetřovatelů byla pornografie zaslána z jeho účtu na daňový úřad a na místní policii. Nakonec se mu podařilo prokázat, že materiály nebyly zaslány z jeho počítače, mimo jiné i díky obrovské podpoře běloruských, švédských a mezinárodních obránců lidských práv. Nicméně určitá stigmatizace jeho osoby jako kriminálního živlu a nežádoucí osoby mu již nebude odpárána.

Sledování a online špehování

Cílené sledování a online špehování je mezi občanskými aktivisty všudypřítomné.  Ti mají strach z toho, že jsou pod neustálým dohledem. Tento pocit se zhoršil po tvrdém zákroku policie po volbách v roce 2010, kdy informace ze soukromí a údaje o pohybu osob sehrály významnou roli v trestních řízeních vedených proti opozici a občanským aktivistům.

Během let 2015 a 2016 AI zdokumentovala případy neomezeného sledování občanů a neziskových organizací. Tyto skutečnosti mají neblahý vliv na jejich běžné činnosti v práci, např. domluvit schůzku po telefonu je riskantní. Desítky běloruských aktivistů se domnívají, že jsou sledováni kvůli svým aktivitám.

Mikail Statkevič, opoziční kandidát na prezidenta ve volbách v roce 2010, který byl v témže roce uvězněn, sdělil, že během vyšetřování mu byly ukázány přepisy jeho telefonátů a Skype chatů, jakožto i jeho přátel a spolupracovníků. Domnívá se, že tyto přepisy byly získány bez soudního rozhodnutí o odposlouchávání.[1]

Ales Bialiatsky, lídr Centra lidských práv Vjasna, byl uvězněn v roce 2011 kvůli vyhýbání se placení daní. V té době Vjasna pomáhala obětem tvrdého zákroku policie po již zmíněných volbách v roce 2010 a jeho obvinění bylo politicky motivované. Sdělil, že „části konverzace po Skypu s polskou partnerskou neziskovou organizací  byly publikovány ve státních novinách.“ Snažili se mne zkompromitovat tvrzením, že sháním finance na svržení režimu, ale já jsem jednal o pomoci obětem politických represí.“[2] Tato konverzace byla publikována po jeho uvěznění.

Dopad rozsáhlého sledování a online špehování aktivistů by neměl být podceňovaný. Několik aktivistů zdůraznilo, že pokračující nejistota v tom, zda jsou sledováni či nikoliv, má vliv na jejich psychiku a způsob jakým žijí. Mnoho z nich uvedlo, že jedním z důležitých momentů jejich práce je zachovat mlčení o důležitých informacích týkajících se například financování či veřejných akcí. Někteří se obávají, že soukromé informace, které policie získává sledováním, budou použity nikoliv k trestnímu stíhání, ale spíše ke kompromitaci jejich osoby.

Běloruské zákony umožňují úřadům sledování z takřka jakéhokoliv důvodu a bez nezávislého dohledu. Toto má vysilující efekt na občanskou společnost, která je vyčerpaná již z pohrůžky kriminálního či administrativního postihu při využití práva na poklidné shromážďování.

 



[1] Human rights defender under threat. AI. file:///C:/Users/kramar/Downloads/ACT3060112017ENGLISH%20(1).PDF

[2] Human rights defender under threat. AI. file:///C:/Users/kramar/Downloads/ACT3060112017ENGLISH%20(1).PDF